mladá housenka
Popice 2006
čerstvé hízdo před přezimováním
Popice 2006
hnízdo před přezimováním
Vysoká nad Labem 2005
dorostlá housenka
Prace 2009
mladé housenky na hnízdě
Popice 2006
samice
Prace 2009
samec
Vysoká nad Labem 2005
holožír housenek
Vysoká nad Labem 2005

Euproctis chrysorrhoea (Linnaeus, 1758) – bekyně zlatořitná  

Taxonomické zařazení:

Řád: motýli (Lepidoptera)

Čeleď: bekyňovití (Lymantriidae)

 

Hostitelské dřeviny: polyfágní druh; ovocné dřeviny, dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), jeřáb (Sorbus spp.), jilm (Ulmus spp.), lípa (Tilia spp.), topol (Populus spp.), javor (Acer spp.), hloh (Crataegus spp.), trnka obecná (Prunus spinosa), ale i např. ostružiník (Rubus spp.) apod.

Popis druhu: motýli mají sněhově bílá křídla o rozpětí 30–40 mm. Na předních křídlech mohou být vzácně tmavé skvrnky. Tykadla jsou u obou pohlaví dvojitě hřebenitá. Zadeček je rezavě žlutý, u samic zakončený prstencem nápadných rezavě zlatavých chloupků. Housenky jsou černohnědé až černošedé s nápadnými oranžovými bradavkami s dlouhými trsnatými alergenními chloupky. Na hřbetní straně mají 2 červené podélné linie a po stranách zadečku řadu políček z hustých plsťovitých bílých chloupků. Až 40 mm velké dorostlé housenky se kuklí v průhledném šedavém zámotku. Kukly jsou černohnědé, světle ochlupené, na konci opatřené věnečkem háčků.

Ekologie druhu: motýli létají od konce června do konce července. Samičky kladou vajíčka v tenkých pruzích na spodní stranu listů, někdy i na větve, a celou snůšku pokrývají plsťovitými, rezavě zlatavými chloupky z konce zadečku. První housenky se líhnou na přelomu července a srpna. Zprvu se zdržují na svrchní straně listů, kde společně jednostranně skeletují listy – spodní pokožka a žilnatina zůstávají zpravidla nedotčeny. Později housenky listy spřádají šedavými vlákny a vytváří housenčí hnízda. Za normálních podmínek je hnízdo velké asi jako lidská pěst. Housenky se v hnízdech zprvu zdržují jen během svlékání a za špatného počasí. Od konce září či října v těchto hnízdech, 5–6 mm velké, housenky hromadně přezimují. Hnízda housenky opouštějí obvykle v dubnu příštího roku. Mladé housenky nejprve ožírají rašící pupeny a listy, později i květy či příp. nezralé plody. Za špatného počasí či na svlékání se housenky ještě vracejí do starých hnízd. Dorostlé housenky již žijí samostatně v korunách stromů, kde skeletují listy. Obvykle v průběhu června zhotovují mezi listy, příp. na kmeni, kokon, ve kterém se kuklí.

Význam druhu: bekyně zlatořitná patří mezi obávané listožravé škůdce, často způsobující lokální až úplné holožíry. Housenky mohou svým opakovaným žírem hostitelskou dřevinu vážně ohrozit.