samice
Brno 2007
samec
Hostěnice 2009
mladá housenka
Hostěnice 2009
prázdná kukla
Brno 2007
trusinky
Valtice 2005
dorostlá housenka
Valtice 2005
čerstvě vylíhlá housenka
Žďánický les 2005
hubky – vaječné snůšky
Žďánický les 2005

Lymantria dispar (Linnaeus, 1758) – bekyně velkohlavá

Taxonomické zařazení:

Řád: motýli (Lepidoptera)

Čeleď: bekyňovití (Lymantriidae)

 

Hostitelské dřeviny: polyfágní druh; ovocné dřeviny, růže (Rosa spp.), dub (Quercus spp.), vrba (Salix spp.), jeřáb (Sorbus spp.), habr (Carpinus spp.), lípa (Tilia spp.), topol (Populus spp.), skalník (Cotoneaster spp.) aj., ale i modřín (Larix spp.) nebo smrk (Picea spp.).

Popis druhu: dospělci tohoto druhu se vyznačují pohlavním dichroismem. Mohutnější samičky, s rozpětím křídel 50–75 mm, mají oba páry křídel smetanově bělavé. Na předních křídlech je tmavé příčné vlnkování. Tykadla mají krátce hřebenitá nebo zoubkovaná. Samečci jsou hnědaví, s tmavými vlnkovanými příčkami na předních křídlech. Jsou o něco drobnější než samičky, s rozpětím křídel 35–45 mm, a na rozdíl od nich mají tykadla dlouze hřebenitá. Vylíhlé housenky jsou černé a postupně získávají typické žlutavě šedavé zbarvení s dvěma řadami, v přední části modrých a v zadní červených, bradavek s trsnatými žahavými chlupy. Trsnaté chlupy na předohrudi jsou delší. Kukla je 20–30 mm velká, matně červenohnědá, s řídkými červenožlutými štětečky chloupků.

Ekologie druhu: první motýli se jednotlivě objevují již koncem června. Hlavní vlna letu je však v průběhu července a srpna, příp. září. Vzhledem k tomu, že samičky létají minimálně, jsou aktivně vyhledávány samečky. Po kopulaci kladou samičky oválné snůšky kulovitých, žlutošedých, na povrchu lepkavých vajíček, která pokrývají žlutohnědými chloupky ze zadečku. Tyto plstěné, tzv. hubky umísťují na kůru kmenů (do výšky asi 1,5 m), případně nízkých větví. Zárodky se vyvíjejí již na podzim a ve vajíčku přezimují již plně vyvinuté housenky, které se líhnou v dubnu následujícího roku. Mladé housenky ožírají nejprve rašící pupeny, později ožírají celé listy a to včetně žilnatiny. Svůj tzv. plýtvavý žír, kdy nepravidelně ožrané listy a jejich zbytky padají na zem, ukončují v polovině července. Kuklí se mezi listy či na kůře stromů.

Význam druhu: bekyně velkohlavá patří mezi nejobávanější listožravé škůdce. Při gradaci způsobují housenky holožíry.