brouk
Mendelu Brno 2006
brouk
Mendelu Brno 2006
žírem poškozený brslen
Pardubice 2010
žírem poškozený tis
Pardubice 2010

Otiorhynchus sulcatus (Denis et Schiffermüller, 1775) – lalokonosec rýhovaný

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: pěnišník (Rhododendron spp.), tis (Taxus spp.), růže (Rosa spp.) a mnoho dalších.
POPIS DRUHU: asi 10 mm velký, tmavý, hnědočerný až černý, bezkřídlý nosatec, s malými shluky žlutavých chloupků na hrubě zrnitých krovkách. Hlava je protáhlá v široký, ne příliš dlouhý nosec, osazený lomenými tykadly. Vajíčka jsou 0,7 mm velká, víceméně kulovitá. Čerstvá jsou bílá, avšak brzy hnědnou. Larvy jsou rohlíčkovité, beznohé, krémově hnědavě bílé, 8–10 mm velké, s červenavě hnědou hlavou. Kukla je bílá, 7–10 mm velká.
EKOLOGIE DRUHU: brouci se líhnou v květnu a červnu. Během noci okusují nadzemní části, zejména listy, mnoha druhů rostlin. Během dne jsou zpravidla v různých úkrytech, čímž unikají pozornosti. Od července kladou partenogenetické samičky do půdy, v blízkosti hostitelské rostliny, vajíčka. Rhizofágní larvy se líhnou asi po 2–3 týdnech. Jejich vývoj je poměrně dlouhý; následujícího jara se kuklí v zemní komůrce. Někteří brouci žijí 2 a i více let. Přezimují v různých úkrytech. Ve sklenících se mohou brouci vylíhnout i na podzim nebo koncem zimy.
VÝZNAM DRUHU: brouci vykusují na okrajích listů charakteristická, obloukovitá poškození. Mohou poškozovat i květy a stonky, které kroužkují. Velkým problémem jsou však jejich larvy, ožírající nejen jemné kořínky, ale i silné kořeny, a to až na dřevní část. V měkkých hlízách vyžírají otvory. Napadené rostliny, krní, vadnou a odumírají. Nebezpečí představují především pro skleníkové substráty či krytokořennou sadbu.