padlí na listech katalpy
Brno BZA 2010
padlí na listech katalpy
Brno BZA 2010
padlí na listech akátu
Brno BZA 2009
padlí na listech mahonie
Brno BZA 2008
padlí na listech červenolistého dříšťálu
Brno BZA 2009
padlí javorové
Brno BZA 2009
padli na listech javoru tatarského
Brno BZA 2010
padlí na listech šeříku
Brno 2006
padlí na listech vrby
Brno BZA 2009
padlí javorové
Křižánky 2007

Erysiphaceae – padlí na okrasných dřevinách

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: listnáče

ZÁSTUPCI RODŮ A DRUHŮ:
Sawadaea bicornis  (Wallr.) Homma a S. tulasnei (Fuckel) Homma – padlí javorové na Acer pseudoplatanus, A. platanoides, A. campestre…. typický je bílý povlak nesoucí kleistotecia. Většinou se povlak bílého mycelia začíná tvořit kolem nervatury a postupně pokrývá část nebo celý list.
Phyllactinia guttata (Wallr.:Fr) Lév. padlí bukové u Betula, Corylus, Crataegus, Fagus  sylvatica. Bílý povlak na listech není až tak nápadný, pouze u buku je více čitelný. Kleistothecia vyrůstají  převážně na rubu žloutnoucích  listů.
Erysiphe flexuosa (Peck) U. Braun & S. Takam. (Uncinuliella flexuosa Peck) hostitel  Aesculus  pavia, A. hippocastaneum, A. x carnea.
Erysiphe berberidis DC. (Microsphaera berberidis (DC.) Lév) tvoří silné moučnaté povlaky na listech Berberis vulgaris, B. thunbergii, ale i na červenolistých kultivarech a na listech Mahonia aquifolium. Při silném napadení dříšťálů  některých drobnolistých a zakrslých, červeně zbarvených kultivarů jsou povlékány myceliem listy i s mladými letorosty, které jsou následně poškozeny mrazem. U stálezelené mahonie až taková míra poškození nehrozí.
Erysiphe syringae Schwein. (Microsphaera syringae (Schwein.) H. Magn.) na Syringa vulgaris, S. chinensis a Viburnum opulus
Podosphaera pannosa (Wallr.) de Bary (Sphaerotheca pannosa var. rosae Woron.) padlí růžové 
Erysiphe elevata (Burrill) U. Braun & S. Takam (Microsphaera elevata Burill) na Catalpa bignonioides
Erysiphe adunca (Wallr.) Fr. (syn. Uncinula adunca (Wallr.) Lév.) na Salix
Erysiphe azaleae (U. Braun) U. Braun & S. Takam (syn. Microsphaera azaleae U. Braun) na rhododendronech a azalkách
Erysiphe palczewskii (Jacz.) Braun & Takamatsu (syn. Microsphaera palczewskii Jacz.) na Caragana

SYMPTOMY A BIONOMIE: padlí je známé jako bílý moučnatý povlak na listech, výhonech, květech i plodech vyskytující se téměř každoročně v druhé polovině roku. Jsou to ektoparazitické houby, které při optimálních podmínkách se mohou rozvinout do takové míry, že negativně ovlivní nejen estetickou hodnotu dřeviny, ale mají vliv i na růst a reprodukci popř. následně na přezimování dřevin. Padlí přezimuje v pupenech v podobě mycelia nebo v podobě plodnic tzv. kleistothécií na opadaném listí.  Na jaře v příznivých teplotních a vlhkostních podmínkách prorůstá mycelium z pupenů  spolu s rašícími listy anebo dochází k praskání přezimujících kleistothécií a z nich se uvolňují askospóry, které na vhodném substrátu klíčí a prorůstají v primární mycelium. Šíření během vegetace je zajištěno bohatou tvorbou oidií, které jsou hlavním zdrojem sekundární infekce. V druhé polovině léta až počátkem podzimu se na povlaku na listech tvoří drobné, hnědé až černé kulovité útvary s typickými přívěsky tzv. kleistothécia. Kleistothécia jsou vybaveny přívěsnými hyalinními vlákny, jejichž tvar, větvení, velikost a ornamentace jsou pro jednotlivé rody jedním z determinačních znaků. Tyto opět souvisí se zralostí a vyspělostí padlí, přívěsky nemusí být zcela vyvinuté a nebo naopak mohou být poškozené, olámané, mohou úplně chybět. Tvorba kleistothecií a jejich lokalizace na listech je rodově a druhově specifická. Kleistothecia obsahují buď jedno nebo více vřecek s askosporami. Jejich význam je hlavně v zabezpečení přezimování a populace v následujícím roce.

VÝZNAM A OCHRANA: chemická ochrana je doporučena na lokalitách pravidelného každoročního výskytu. Týká se především mladého materiálu ve školkách, kde jsou první aplikace doporučených fungicidů prováděny již při prvních příznacích infekce (květen - červen), popř. i preventivně při silném výskytu v předchozím roce. Ze sirnatých fungicidů je doporučen Sulikol K, Kumulus WG, Karathane LC, ze strobilurinů Discus, Zato 50WG a Ortiva. Účinnost chemických ošetření závisí na kvalitě provedené aplikace, dokonalém pokrytí asimilační plochy kapalinou a na volbě optimálního termínu. Ideální je první aplikace již při rozvíjení pupenů a následná opakování v týdenních až desetidenních intervalech. Doporučeno je střídat kontaktní přípravky na bázi síry s přípravky hloubkově a systémově působícími. V okrasných výsadbách se většinou aplikace fungicidů nevyplatí, volí se tam, kde je to ekonomicky a ekologicky únosné.