požerek na borovici
sbírky ÚOLM
požerek na smrku
sbírky ÚOLM

Polygraphus poligraphus (Linnaeus, 1758) – lýkohub matný

Taxonomické zařazení:

Řád: brouci (Coleoptera)

Čeleď: nosatcovití (Curculionidae)

 

 

Hostitelské dřeviny: především smrk ztepilý (Picea abies), méně často borovice lesní (Pinus sylvestris).

Popis: Brouk je 1,8–3,5 mm dlouhý, podélně ovální, hnědí až černohnědí. Nohy a tykadla jsou žlutavé až rezavohnědé, krovky matné, hlava je při pohledu shora dobře viditelná. Oči jsou zářezem rozdělené na dvě části. Tykadlový bičík je pětičlenný, palička jednočlenná. Štít je širší než delší, jemně tečkovaný, lesklý, s jemným, ale zřetelným podélným kýlem. Krovky jsou válcovité, na zádi zaoblené.

Ekologie druhu: V našich podmínkách má dvě generace do roka – první rojení v dubnu a květnu, druhé rojení pak přibližně v červenci a srpnu. Při velmi příznivých podmínkách může na podzim založit ještě pokolení třetí. Požerek nevytváří typický obrazec tvořený matečnými a larvovými chodbami jako u jiných druhů. Matečné chodby ve smrkové kůře přecházejí z hvězdicovitého požerku na víceméně vodorovně orientované a spolu s larvovými chodbami probíhají částečně skrytě v kůře a částečně na povrchu lýka, takže po sloupnutí kůry jsou jen místy viditelné, přerušované, nepravidelně utvářené. V borové kůře je požerek pravidelnější, hvězdicovitý. Matečné chodby vybíhající ze snubní komůrky jsou 2–6 cm dlouhé, 1,2–1,5 mm široké. Larvové chodby jsou rovněž krátké, jen 1–7 cm dlouhé, zakončené kukelní kolébkou. Přezimovat ve všech vývojových stadiích kromě vajíčka pod kůrou. Dospělci přezimují také v hrabance.

Význam druhu: Za normálních podmínek nalétává přednostně na hladkokoré, oslabené nebo potlačené smrky, zejména ve středně starých porostech. Stromy obsazuje po celé délce kmene, zpravidla tak nedochází k napadení kmene jiným druhem kůrovce, pouze na větvích se mohou objevit další druhy. Častý je na takto napadených stromech výskyt smoláků (Pissodes spp.). Při silnějším výskytu se však objevuje i na silnějších stromech, kde je jeho nálet soustředěn zejména na horní část kmene, případně na silnější větve. Častý je výskyt po přísušku.