požerek tesaříka smrkového
sbírky ÚOLM
požerek tesaříka polokrového
sbírky ÚOLM
požerek tesaříka krovového
sbírky ÚOLM

tesaříci na smrku

Taxonomické zařazení:

Řád: brouci (Coleoptera)

Podřád: všežraví (Polyphaga)

Nadčeleď: Chrysomeloidea

Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)

 

 

Tetropium castaneum (Linnaeus, 1758) – tesařík smrkový

Podčeleď: Spondylinae

Rod: tesařík (Tetropium = Isarthron)

 

Hostitelské dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies) a další jehličnany.

Popis: Brouk je 9–18 mm dlouhý, plochý, s krátkými tykadly sahajícími jen málo za štít. Štít je oválný, černý, lesklý, jemně a řídce tečkovaný, krovky jsou světlehnědé a ž černé. Oči jsou téměř úplně rozdělené na dvě poloviny. Stehna jsou ztlustlá.

Ekologie druhu: Dospělci se objevují zpravidla v květnu až červenci. Larvy po vylíhnutí pod šupinami kůry pronikají do kambiální z=ony, kde mezi kůrou a bělí hlodají nepravidelné, postupně se rozšiřující chodby, které jsou viditelné hlavně v kůře, ve dřevě jen povrchově. Vyplněny jsou upěchovanými hnědými a bílými drtinkami s trusem. Dorostlé larvy ve dřevě vytváří sestupné hákovité chodby, na konci kterých se příští jaro kuklí. Výletové otvory jsou úzce oválné.

Význam druhu: Vyvíjí se na starších stromech – žijících i pokácených. Často napadá stromy oslabené václavkou nebo jinými hnilobami, častý též při oslabení přísušky. Sekundární fyziologický i technický škůdce.

 

 

Molorchus minor (Linnaeus, 1758) – tesařík polokrový (polokrovečník menší)

Podčeleď: Cerambycinae

Rod: tesařík (Molorchus)

 

Hostitelské dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies) a další jehličnany.

Popis: Brouk je 5–16 mm dlouhý, jemný, štíhlý, vzhledem připomínající lumka. Černý s červenohnědými krovkami, které jsou silně zkrácené a zaoblené. Blanitá křídla výrazně přečnívají zadeček. Tykadla samečků jsou znatelně delší než tělo (u samiček jen nepatrně delší). Nohy jsou štíhlé s kyjovitě ztlustlými stehny.

Ekologie druhu: Dospělci se objevují zpravidla v květnu až v červnu na květech okoličnatých rostlin a na osluněném dřevě. Larvy vyžírají pod tenkou kůrou široké ostrohranné meandrovité chodby, které jdou asi 2–4 mm do bělového dřeva a jsou vyplněny světle a tmavě kropenatou drtí s trusinkami. Kuklí se na konci hákovitých chodeb, přezimují mladí brouci v kuklových kolébkách. Výletové otvory jsou téměř kruhovité.

Význam druhu:  Vyvíjí se především na čerstvě odumřelém dřevě – slabých kmíncích a větvích. Běžně ho lze najít například na neodkorněných plotovkách či palivovém dříví.  Celkem běžný, ale jen málo lesnicky významný.

 

 

Hylotrupes bajulus (Linnaeus, 1758) – tesařík krovový

Podčeleď: Cerambycinae

Rod: tesařík (Hylotrupes)

 

Hostitelské dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies) a další jehličnany.

Popis: Brouk je 7–25 mm dlouhý, plochý, světlehnědý až černý. Má poměrně krátká tykadla, sahající u samečků cca do poloviny a u samiček cca do čtvrtiny délky krovek. V polovině krovek jsou dva celkem málo zřetelné světlejší příčné skvrny. Štít je oválný, po stranách zaoblený, na ploše se dvěma lesklými podélně oválnými „mozoly“. Samičky mají na konci těla teleskopicky vysunutelné nepravé kladélko.

Ekologie druhu: Dospělci se objevují zpravidla od května do září za teplých slunných dnů. Samičky vajíčka zasouvají asi 2 cm hluboko do štěrbin zpracovaného dřeva. Larvy pronikají do dřeva, v měkkém jarním dřevu pak hlodají podélné chodby, které jsou s růstem postupně rozšiřovány do letního dřeva. Později se chodby plošně rozšiřují, jsou vyplněny světlým válcovitým trusem a amorfními drtinkami. Vývoj je za příznivých podmínek dvouletý, ale může trvat až 15 let. Výletové otvory jsou oválné s nerovnými okraji a průměrem 5–10 mm, používají k výletu také otvory zhotovené jinými brouky.

Význam druhu:  Významný škůdce zpracovaného dřeva. Dřeviny s jádrem (borovice, modřín) jsou poškozovány až k jádru, bezjaderné (smrk, jedle) až ke dřeni. Ohrožuje především starší dřevěné objekty.

 

 

Rhagium inquisitor (Linnaeus, 1758) – tesařík korový (kousavec  korový)

Podčeleď: Lepturinae

Rod: tesařík (Rhagium)

 

Hostitelské dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies) a další jehličnany.

Popis: Brouk je 10–22 mm dlouhý. Štít je stejně široký jako hlava, po stranách má špičatý výběžek. Oči jsou mírně vykrojené, tykadla krátká, sahají sotva do půli krovek, které jsou žlutohnědé, bělavě plstnaté, se dvěma více či méně zřetelnými příčnými černými pásky a dvěma až třemi zřetelnými podélnými žebry.

Ekologie druhu: Dospělci se objevují zpravidla v dubnu až červenci na květech, čerstvě pokácených kmenech a pařezech. Larvy hlodají v kambiální zóně až 2 cm široké vlnité chodby, které jen málo porušují povrch dřeva (pod silnou kůrou potom vůbec). Dorostlé larvy se kuklí pod tenkou kůrou v hákovitých chodbách, pod středně silnou kůrou v lýku a v běli ve velkých, plošně oválných kuklových kolébkách vystlaných bílým věnečkem z hrubých a dlouhých dřevních třísek, pod silnou kůrou se kuklí v kolébkách v kůře a lýku. Výletové otvory jsou oválné. Generace je dvouletá, přezimují larvy, kukly nebo mladí brouci.

Význam druhu: Osídluje především čerstvě pokácené kmeny a staré pařezy. Celkem hojný druh. Dřevo porušuje jen málo – nemá tedy větší lesnický význam.