jilm poškozený grafiózou
Lednice 2007
tvorba výmladků u poškozeného jilmu
Loučná nad Desnou 2007
jilm odumřelý grafiózou
Brno Komárov 2007
výletové otvory na kůře jilmu
Brno Komárov 2007
požerek bělokaza jilmového
Brno Komárov 2007
tmavé zbarvení cévních svazků
UOLM fytopatologická laboratoř 2007
tmavé zbarvení cévních svazků
Brno Komárov 2007

Ophiostoma novo-ulmi Brasier   –  grafióza jilmu, holandská nemoc jilmu

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: Ulmus
SYMPTOMY A BIONOMIE: nejčitelnější symptomy jsou v období VI. až VII., kdy dochází k prosychání větví a částí koruny, uschlé listy zůstávají viset na stromech, postižené větve odumírají, postupně odumírá celá koruna, častá je tvorba výmladků u paty kmene nebo pod uschlými částmi stromů, které jsou taktéž napadeny. Hlavním příznakem je ucpávání vodivých pletiv, a to jednak myceliem houby a jednak thylami. Thyly vznikají jako reakce na infekci patogeními houbami a působení jejich toxinů. Jsou to vychlípeniny doprovodných parenchymatických buněk, jimiž se napadený strom brání pronikání patogena vodivými elementy. Tento symptom je dobře čitelný na příčném průřezu větviček jako tmavý proužek dřeva pod kůrou. Grafiózou nemusí být infikovány všechny větve napadeného stromu, takže při vyšetřování příčiny onemocnění je třeba vybrat nejvhodnější větvičky s typickými příznaky (vadnutí a kroucení listů, barevné změny listů, nekrotické léze a okraje apod.) a prošetřit vždy několik větviček z odumřelého stromu. Za nejvýznamnější přenašeče je považován bělokaz jilmový (Scolytus scolytus) a bělokaz pruhovaný (Scolytus multistriatus), kteří
buď na povrchu svého těla nebo uvnitř zažívacího traktu přenášejí spory a konidie houby.
VÝZNAM A OCHRANA: grafióza byla zavlečena v pol. 20 století a způsobila vyhynutí populace jilmů. K omezování choroby vede systematické a opakované odstraňování jak silně napadených stromů, tak i odřezávání jednotlivých napadených větví pokud možno hluboko do zdravého dřeva. Tyto metody se musí provádět současně s bojem proti přenašečům grafiózy. Obrana se koncentruje na likvidaci napadených stromů časně na jaře, jejich odkornění a spálení kůry a větví před dokončením vývoje podkorního hmyzu, tedy nejpozději do poloviny dubna.