housenice
Žákova hora 2005
diapauzující housenice s pupálním okem
Žákova hora 2005
kukla
Žákova hora 2005
hliněná kukelná komůrka
Žákova hora 2005
dospělci ploskohřbetky na Mörickeho misce
Cikháj 2006
dospělá vosa
Semanín 2005

Cephalcia abietis (Linnaeus, 1758) – ploskohřbetka smrková

TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ:
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád: širopasí (Symphyta)
Čeleď: ploskohřbetkovití (Pamphiliidae)

HOSTITELSKÉ DŘEVINY: smrk ztepilý (Picea abies).
POPIS DRUHU: dospělé vosy mají zploštělé, 11–14 mm dlouhé tělo. Hlava a hruď jsou převážně černé. Hlava je velká, hranatá, s dlouhými niťovitými tykadly a mohutnými kusadly. Zadeček samečků je červenavě hnědý s tmavými příčnými proužky; zadeček samiček je zaoblenější, olivově nazelenalý, svrchu na 1. článku černý. Nohy jsou žlutohnědé. Blanitá křídla o rozpětí 20–27 mm jsou průhledná, s tmavou žilnatinou. Mladé housenice jsou světle špinavě zelené s tmavší hlavou. Dorostlé housenice jsou převážně sytě zelené, část je však zlatavě žlutá. Přítomny jsou 3 páry hrudních nožek a 1 pár pošinek na konci těla. Vajíčka jsou válcovitě zaoblená, tmavě zelená. Kukla je sytě zelená nebo žlutavá, 10–15 mm velká.
EKOLOGIE DRUHU: dospělci se rojí, v závislosti na nadmořské výšce, od poloviny dubna do začátku července. Oplodněné samičky kladou vajíčka po malých skupinkách na starší jehlice. Po 2–4 týdnech se líhnou mladé housenice, které se soustřeďují do úžlabí větví, kde vytváří společné předivové vaky, v nichž se jednotlivě ukrývají. Živí se staršími jehlicemi, letorosty ožírají pouze v případě nutnosti. Nejčastěji v průběhu 2. poloviny srpna housenice dokončují svůj žír a padají z živné dřeviny na zem, kde si v 5–15cm hloubce vytvářejí hladkou dutinku, kde 1–3 roky přeléhají v tzv. diapauze. Na konci období diapauzy, zpravidla na podzim, se na hlavě housenic vytváří tzv. pulpální oko. Na jaře následujícího roku se housenice s pulpálním okem kuklí. Asi za 3 týdny se rojí dospělci.
VÝZNAM DRUHU: ploskohřbetka smrková je typický škůdce především starších stejnorodých a stejnověkých smrkových porostů. Přemnožuje se především v podhorských a horských polohách v nadmořských výškách od 600 do 1000 m n. m. Silné defoliace korun při přemnožení mohou následně vést až k celkovému odumření dřevin.