imisní holina
Beskydy, 1995
náhradní porost smrku pichlavého
Krušné hory, 2001
náhradní porost břízy
Krušné hory, 2001
poškození borovice oxidy síry
Krušné hory, 1995
poškození borovice oxidy síry
Krušné hory, 1995
poškození buku ozonem
Hrubý Jeseník, 2002
poškození jilmu ozonem
Hrubý Jeseník, 2002
poškození blatky ozonem
Orlické hory, 2001

akutní poškození

Vzniká při absorpci takového množství škodliviny, která má pro pletivo smrtící účinek. Příznaky jsou pro většinu polutantů obdobné, výrazněji se odlišuje pouze poškození přízemním ozonem.

POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: všechny dřeviny (s různou intenzitou danou citlivostí, viz níže)

Symptomy POŠKOZENÍ: SO2, NOx, HF, HCl – u jehličnanů žloutnutí přecházející v žlutohnědé až červenohnědé zbarvení postupující od špiček jehlic a od nejmladších ročníků jehlic, nekrotické skvrny a proužky na jehlicích, často jsou nekrózy ostře ohraničené, opadávání jehlic; u listnáčů se zpravidla nejdříve projeví žloutnutí a zasychání okrajů listů a mezižeberní listové plochy, později zasychání a zesvětlení přechází u řady druhů dřevin v bílou barvu, u jiných naopak v hnědou či hnědočervenou, barevné změny mohou postupovat od okraje listů rovnoměrně nebo je postup rychlejší interkostálními poli (kolem žilek zůstává list dlouho zelený), svinutí okrajů listů, vyboulení částí interkostálních polí

citlivé dřeviny: mezi nejcitlivější patří smrk ztepilý, jedle bělokorá, borovice lesní, jasan ztepilý, buk lesní

přízemní ozon O3 – u jehličnanů především žlutavé chlorotické skvrnky s neostrým okrajem; u listnáčů chlorózy světle zelené barvy, které přechází v četné drobné hnědé až hnědofialové skvrny, později fialovohnědé či červenohnědé zbarvení celé osluněné části čepele listu, stříbřité plochy na čepeli (odskočená, popálená kutikula od palisádového parenchymu), a to zejména u okrajů čepele

citlivé dřeviny: obecně spíše listnáče jako je buk lesní, jasan ztepilý, topoly, osiky a vrby, z jehličnanů potom borovice vejmutovka, borovice lesní, borovice černá, borovice blatka, modřín opadavý

 

chronické poškození

Vzniká při absorpci dávky nižší, než je limit pro akutní poškození nebo dlouhodobým působením nízkých dávek.

POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: všechny dřeviny (s různou intenzitou danou citlivostí)

Symptomy POŠKOZENÍ: nespecifické žloutnutí, které může postupovat přes světlání listoví až po zbělení listů, omezení počtu ročníků jehličí, defoliace

 

vliv vzdušných škodlivin na jednotlivé aktivity a procesy

Většina škodlivin snižuje fotosyntetickou aktivitu, a to přímo nebo nepřímo vlivem úbytku fotosyntetického pletiva (chlorózy, nekrózy atd.) a poškozením stomatální činnosti. V konečném efektu působí imise pochopitelně negativně na vitalitu a celkový růst rostliny.

vliv na růst výhonů

-        redukovaná listová plocha

-        inhibice tvorby listu

-        zastavený rozvoj listu

-        urychlení opadu listů

-        inhibice počtu i velikosti buněk

 vliv na kambiální aktivity

-        redukce radiálního přírůstu dřevin

-        kratší a užší tracheidy, cévy

-        menší počet tracheid, cév

 vliv na růst kořenů

-        nižší alokace asimilátů

-        pokles poměru nadzemní části a kořenů

-        úmrtnost kořenů

-        redukce mykorrhizní populace

-        pokles tolerance k suchu

vliv na růst reprodukčních orgánů

-        snížení kvality a množství plodů

-        pokles množství hormonálních růstových látek

-        vliv na proces kvetení a fruktifikace

-        přímé poškození reprodukčních orgánů

-        nižší klíčivost

vliv na fyziologické procesy kromě vyvolání nerovnováhy živin mají některé škodliviny inhibiční vliv na:

-        syntézu chlorofylu

-        na fotosyntézu

-        mění průchodnost stomat

-        permeabilitu buněčných membrán

-        množství a typy zásobních karbohydrátů a proteinů

-        aktivitu enzymů