fyziologické sucho u douglasky
Brno, 2010
fyziologické sucho u smrku
Vysoké Tatry, 1991
fyziologické sucho u smrku
ŠLP Křtiny, 2005

POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: jehličnany

POPIS POŠKOZENÍ: zčervenání až zhnědnutí jehlic a jejich rychlé odumření, opadání, poškozeny jsou zejména nejmladší ročníky jehlic

 

Při náhlých a výrazných zimních oblevách nebo při prudkém nástupu jara, kdy teploty vystoupají z bodu mrazu výrazně nad nulu a je jasné počasí, jsou větve stromů znatelně ohřívány, což vyvolává relativně silnou transpiraci. Ztráty vody přitom nemohou být doplněny z půdy, která je při povrchu zmrzlá nebo velmi chladná cca do 2 °C. Příjem vody z půdy je limitován jednak nedostatečnou aktivitou dýchání kořenů a jednak odporem pohybu vody v půdě. Vodní bilance stromů se tak stává zápornou a obsah vody v pletivech se snižuje pod únosnou míru. Důsledkem této ztráty vody je nekontrolované smrštění parenchymatických buněk, nasátí vzduchu a odumírání buněk provázené oxidací fenolických látek včetně ligninu. Tato situace je označována jako "fyziologické sucho", „fyziologická sypavka“ či „zimní vysychání“.