základní symptomy poškození
ŠLP, 1997
zakrslé mrazové formy
Šumavské slatě, 1998
mírné poškození smrku
Orlické hory, 2007
opakované poškození jedle
Českomoravská vrchovina, 2006
poškození rašící jedle
Českomoravská vrchovina, 2007
poškození rašícího dubu
Mohelno, 2007
poškození dubu
PP Baba, Brno 2011
poškození buku
Orlické hory, 2007
trhliny na dubu ceru
Lednicko, 2005
mrazová kýla
Valtice, 2005
mrazová kýla
Valtice, 2005
řez trhlinou
Valtice, 2005

POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: většina druhů dřevin

POPIS POŠKOZENÍ: u mrazů v průběhu zimy žloutnutí a reznutí jehlic nejmladších ročníků a to především na osluněné straně větví a koruny, pupeny často na jaře vyraší, jen při výrazném poškození mrazem odumírají; mrazové trhliny v kůře a dřevě – především na osluněné jižní a jihozápadní straně stromu, opakovaným praskáním a zarůstáním vznikají u stromů s širokými dřeňovými paprsky mrazové kýly; vymrzání či vytahování sazenic ve školkách; u pozdních mrazů poškození rašících pupenů, žloutnutí, reznutí, černání, vadnutí a opad nových listů či letorostů.

 

Přímé poškození pletiv mrazem zpravidla souvisí s vytvářením krystalů ledu. Protoplasty s vysokým obsahem vody při podchlazení zamrzají, vzniklé krystaly ledu buňku zevnitř destruují (zvětšování objemu). Destrukce může postihovat jak jehličí, tak kmeny, zejména v místech s větším podílem parenchymu, tj. v oblasti širokých lýkodřevních paprsků.

Další, častější možností je extracelulární zamrzání vody, kdy se krystaly ledu tvoří v mezibuněčných prostorách nebo mezi buněčnou stěnou a protoplastem. Led pak odčerpává vodu z protoplastů (tlak páry nad ledem je nižší než tlak páry nad podchlazeným roztokem) a ty se smršťují až na 2/3 svého původního objemu. V protoplastu se nakonec mezi ledem a vodou ustanoví rovnovážný stav. Nízká teplota tak má na rostlinná pletiva v podstatě stejný účinek jako vysušení – může dojít k nekontrolovanému smrštění buněk. Starší ročníky jehličí a dospělé stromy mnohokrát vystavené obdobným podmínkám na mráz lépe reagují a poškození mrazem je u nich méně časté.

Mrazové praskliny vznikají zejména na osluněné jižní a jihozápadní straně stromů (náhlé rozdíly teploty během dne a noci), rány se zavalují, při opakovaném popraskání většinou infikovány dřevokaznými houbami. Mrazové kýly vznikají na silnějších kmenech stromů

s širokými dřeňovými paprsky (dub, buk, jilm, habr, jedle, topol). Prudkým smršťováním běle při náhlém přechlazení dojde k roztržení kmene, často až ke dřeni, na jaře se prasklina uzavírá a zarůstá novým letokruhem. V další zimě často dojde znovu k obnovení rány (nižší pevnost), postupně podél obnovované praskliny vzniká hojivé pletivo v podobě lišty.

Vznik poškození mrazem a jeho míra závisí na těchto faktorech:

(1) Období – v zimním období, kdy jsou dřeviny ve vegetačním klidu, snáší mráz lépe – ke škodám dochází až při velmi nízkých teplotách (řádově u našich domácích dřevin adaptovaných na zimní mrazy při teplotách cca -15 °C a nižších), dřeviny jsou postupným ochlazováním na podzim na mráz adaptovány („otuženy“); při časných mrazech tato adaptace dosud neproběhla, letorosty navíc nemusí být ještě zcela zdřevnatělé, může dojít k poškození i při teplotách cca -3 až -5 °C; rezistenci vůči mrazu mohou zejména mladé jehlice a prýty ztratit i uprostřed zimy po několika dnech s teplotami nad 8 oC; při pozdních mrazech (duben, květen, zejména v tzv. mrazových polohách) stačí k poškození citlivých rašících pupenů či nových prýtů opět teploty kolem cca -3 až -5 °C

(2) Druh dřeviny – méně odolné vůči zimním mrazům jsou dřeviny s hlavním výskytem v teplejších oblastech, např. dub cer, jeřáb břek; mezi dřeviny citlivé na pozdní mráz patří např. jasan, buk, dub, jedle, z introdukovaných druhů potom např. akát, kaštanovník setý, ořešák černý, douglaska.

(3) Stanoviště – zimním mrazem častěji trpí dřeviny v nižších polohách, kde je více citlivých druhů dřevin a teploty často klesají (např. v pánevních oblastech) více než v horách; pozdním mrazem jsou poškozovány především dřeviny v tzv. mrazových polohách – v sníženinách, do kterých stéká chladný vzduch, zvláště jsou-li zamokřené a dřeviny na jižních a jihovýchodních expozicích, kde dříve raší a častěji se tak s mrazem setkají