mokrý sníh
Brněnsko, 2006
kmenové zlomy
Orlické hory, 2006
rozlámaný břehový porost
Orlické hory, 2006
rozlámaný porost buku a břízy
Ščurnica, 2006
polom v borové mlazině
Třeboňsko, 2006
polom v pralese
NPR Razula, 2006
zlom po hnilobě pevníku
Českomoravská vrchovina, 2008
vývrat s hnilobou kořenovníku
Novohradské hory, 2007

POŠKOZOVANÉ DŘEVINY: většina druhů dřevin

POPIS POŠKOZENÍ: vrcholové, korunové a kmenové zlomy, prolamování koruny, vývraty (na mokrých půdách), vznik dvojáků a víceráků

 

Výsledné ohrožení porostů sněhem a velikost následných polomů závisí na těchto faktorech:

(1) Charakter srážky – nejvíce škodí mokrý sníh ve větším množství za krátkou dobu.

(2) Stanoviště – nejvíce nejčastěji ve středních nadmořských výškách (vysoká četnost srážek s mokrým sněhem), při větru na závětrných místech (návěje), spíše mírnější svahy než svahy strmé.

(3) Druh a věk dřeviny – nejvíce jsou ohroženy jehličnany (koruny zachytí více sněhu) Pinus sylvestris a Picea abies, zejména s hřebenitým či ježovitým větvením, z listnáčů pak Fagus sylvatica a Quercus sp. (dlouho do zimy drží suché listí); nejvíce jsou postihovány stejnověké slabě probírané porosty I., II. a III. věkové třídy.

(4) Hospodářský tvar lesa a výchova porostů – snadněji se lámou vytáhlé stromy s plochou a vysoko nasazenou korunou, nebezpečí je tím větší, čím souvislejší vrstvu tvoří koruny stromů a čím štíhlejší jsou kmeny; ohroženy jsou tedy především stejnověké jehličnaté porosty, porosty se zanedbanou výchovou (přehoustlé, přeštíhlené), porosty poškozené loupáním a hnilobami, nejlépe naopak vzdorují smíšené různověké porosty.

(5) Architektura stromu a zdravotní stav stromu – viz body 4, 5 a 8 u ohrožení větrem.